Záměry a význam kurzu

Současný výzkum přináší nový pohled na fasciální systém člověka, který vychází z recentně publikovaného komplexního konceptu jeho anatomické organizace (viz ZDE). Tento přístup umožňuje lépe porozumět funkčně-morfologickým vztahům mezi jednotlivými segmenty lidského těla, jejich vrstvami a kompartmenty od makroskopické až po mikroskopickou úroveň. V rámci tohoto konceptu jsou rozlišovány čtyři hlavní anatomické části fasciálního systému – superficiální fascie, muskuloskeletální fascie, neurální fascie a viscerální fascie – které jsou tvořeny řadou anatomických struktur se specifickými biomechanickými vlastnostmi, charakteristickou inervací i vysoce specializovanými funkcemi.

Fascie nepředstavují pouze pasivní obal svalů a orgánů, jak byly v minulosti často interpretovány. Současné poznatky ukazují, že fasciální systém tvoří vícevrstevnatou trojrozměrnou síť, v níž kolagenní vazivové struktury zajišťují strukturální integritu měkkých tkání a přenos mechanického zatížení, zatímco intersticiální prostor řídkého vaziva bohatý na hyaluronan umožňuje vzájemnou kluznost jednotlivých fasciálních vrstev. Díky své bohaté inervaci se fascie významně podílejí také na propriocepci, mechanosenzitivním vnímání zatížení a nocicepci.

Pochopení těchto vztahů je zásadní pro medicínské obory zabývající se myofasciální bolestí, pohybovými dysfunkcemi i vzájemnými vztahy mezi somatickými a viscerálními strukturami. Může současně přispět k lepšímu porozumění tomu, proč některé změny ve fasciálním systému, například jizvy, adheze, fasciální změny po radioterapii nebo změny kluznosti řídkého vaziva označované jako densifikace, mohou ovlivňovat nejen lokální biomechanické poměry, ale i funkční vztahy ve vzdálenějších tělesných regionech a představovat jeden z faktorů podílejících se na vzniku bolesti, pohybových i některých viscerálních dysfunkcí.

Ve výuce anatomie v pregraduálním vzdělávání fyzioterapeutů, ale mnohdy i lékařů, jsou dosud nejčastěji používána těla balzamovaná formaldehydem. Tento způsob konzervace však významně mění vlastnosti měkkých tkání. Dochází k vysušení řídkého vaziva, ke ztrátě přirozené kluznosti mezi jednotlivými vrstvami a ke slepení jednotlivých listů tuhého kolagenního vaziva se strukturami, ke kterým za fyziologických podmínek pevně nepřiléhají. Výsledný anatomický obraz proto ne vždy odpovídá skutečným poměrům živého organismu a toto zkreslení se následně promítá i do některých anatomických učebnic.

Ani klasická anatomická či patologická pitva obvykle není vedena s cílem systematicky zobrazit jednotlivé vrstvy fasciálního systému, které proto často zůstávají skryté. Chirurgické přístupy naproti tomu poskytují převážně lokální pohled na fasciální vrstvy bez možnosti sledovat jejich širší anatomické souvislosti. Výsledkem může být neúplné pochopení struktury i funkčního významu fasciálního systému, které se následně promítá do diagnostických i terapeutických postupů v celé řadě medicínských oborů.

Originální metodika disekce fasciálních struktur na fresh-frozen kadaveru, se kterou přišla Prof. Carla Stecco z Univerzity v Padově, umožňuje vizualizovat fasciální systém v anatomických poměrech nejbližších živému lidskému tělu. Tento propracovaný postup se stal základem publikace Stecco, C.: Functional Atlas of the Human Fascial System (Elsevier, 2015), prvního fotografického atlasu funkční anatomie fasciálního systému člověka, a je Prof. Carlou Stecco prezentován na předních světových univerzitách.

Na předkládaném kurzu budou disekce jednotlivých tělesných regionů průběžně doplňovány teoretickými přednáškami vycházejícími z rozsáhlé výzkumné a publikační činnosti Prof. Stecco a jejího týmu. V průběhu disekcí budou mít účastníci možnost palpovat jednotlivé fasciální vrstvy a získat tak lepší prostorovou představu o jejich lokálních i vzdálenějších anatomických vztazích, mechanických vlastnostech a prostorové organizaci. Samozřejmostí bude dostatek prostoru pro odbornou diskusi a zodpovězení dotazů.

Veškeré přednášky i diskuse budou konsekutivně tlumočeny do českého jazyka.

Odborný kurz je určen pro fyzioterapeuty a lékaře

Literatura k tématu

Koncept fasciálního systému prezentovaný v rámci kurzu vychází z aktuální odborné diskuse publikované v mezinárodních anatomických časopisech.

• Stecco C. et al. (2025). Towards a comprehensive definition of the human fascial system. Journal of Anatomy. – návrh komplexního konceptu fasciálního systému.
• Neumann P.E. et al. (2026). Fascia, Eh. What Is It? What Is It Good for? Clinical Anatomy. – anatomická diskuse k navrženému konceptu.
• Nemetz L.D. et al. (2026). Towards Convergence: Evidence for the Fascia System as a Body-Wide Continuum. Clinical Anatomy. – reakce autorů a další rozpracování konceptu.

Obsah Pitevního kurzu fasciální anatomie